Údolím vína a dalších požitků

RAKOUSKÉ WACHAU

Vzhůru za dalším společným dobrodružstvím. Tentokrát jsme si jako cílovou destinaci vybrali rakouské údolí Wachau, konkrétně městečko Spitz. Google hlásil dojezd 2 hodiny a většina cestovatelských článků pochvaluje místní víno a gastronomii, takže jasná volba :-).

 

Na vrchol mezi vinicemi

Městečko Spitz jsme nezvolili náhodou. Leží totiž přesně mezi městy Melk a Krems, které jsme plánovali navštívit. Ve Spitzu jsme se ubytovali ve „Ferienwohnungu“ u rodiny Luftensteiner (luftensteiner.webnode.com). Apartmán se nachází v domě v historickém centru, takže je trochu chladnější, jak už to u historických budov bývá, ale jinak čistý a pěkně vybavený. Paní domácí nám připravila i pěknou bytelnou dětskou postýlku. Jako správná hostitelka se hned zajímala o nejmladšího člena výpravy. Špatně nám rozuměla, když jsme jí řekli, že syn se jmenuje Pavel, a hned zaplesala, že jsme mu dali jméno Karel po našem zlatém slavíkovi, očividně jejím idolu. Když jsme jí opravili, jen si povzdechla „schade“…:-)

Po příjezdu jsme hned s kočárem vyrazili do křivolakých uliček a vinic, které obklopují celé městečko. Naším cílem byla Červená brána na vrcholku nad městem. Během cesty jsme míjeli řadu vinařství, malých i větších, a příjemná zákoutí. Často jsme také potkávali samoobslužné stánečky místních, kde nabízeli domácí produkty, mimo jiné i typickou meruňkovou marmeládu. Zboží bylo volně k dispozici a vedle byla pokladnička pro zaplacení. U nás nemyslitelné. K samotné bráně vedl poměrně strmý kopec, ale i s kočárem jsme se nakonec vyškrábali na vrchol, kde nám byl odměnou kouzelný výhled do údolí. Na zpáteční cestě nesměla chybět sklenka vína 🙂

 

Za krásami UNESCO

Následující den jsme se vydali do města Melk, jehož dominantou je barokní klášter (www.stiftmelk.at). S kočárem jsme prošli jeho nádvoří (volný vstup), přilehlý park a zahradní pavilon (vstupné). Z parku je krásně vidět do okolí města. Vše je řešeno bezbariérově a na veřejných toaletách je i přebalovací pult. Rakušané jsou opravdu zdvořilí, takže když nás řvoucí syn nenechal dojíst ani oběd, hned se ptali, jestli mohou nějak pomoci. U nás by jste se většinou dočkali akorát vyčítavých pohledů a povzdechů, proč nejsou ti rodiče s dětmi radši zalezlí doma.

 

Jako bobule

Vinice a víno kam se jen podíváš, tak jsme se o něm chtěli dozvědět více. Další den jsme proto vyrazili do sousední vinařské oblasti Kamptal, konkrétně do jejího centra Langenlois, aby jsme prozkoumali vinný svět zblízka v Loisium – WeinErlebnisWelt (www.loisium.com). Už samotná moderní budova „muzea“ uprostřed vinic budí pozornost. V podstatě se zde stanete bobulí vinné révy a putujete celým výrobním procesem. Při prohlídce zapojíte všechny svoje smysly a je to opravdu zábava. Bezbariérový přístup a zázemí pro nejmenší jsou samozřejmostí. Náš malý „hrozínek“ měl po celou dobu oči na stopkách a nevěděl, kam se má dřív dívat 🙂

Naše putování po Wachau jsme poslední den zakončili v městě hořčice, v městě Krems. Zde jsme se více méně jen příjemně prošli historickým centrem, nakoupili nějaké lahůdky domů a vyrazili zpět plánovat další výpravu…

Napsat komentář